Dovolená většinou bývá letní a zimní. Většinou se to řídí potřebami podniku. Pokud je výběr na člověku, řídí se to tím, co má on sám raději. Protože lidé jsou různí a každému se líbí něco jiného.  

Někdo prostě nedá dopustit na moře. Je u něj každý rok, nebo i dva krát, a pojede tam zas a zas. Je jedno zda jezdí stále na jedno, a to samé místo, nebo pokaždé někam jinam. Hlavně, že je tam pláž a může tam odpočívat. Podle něho je toto ideální dovolená a za nic na světě by ji nevyměnil. Opéká se na sluníčku, občas plave v moři, nebo u něj také provozuje různé sportovní aktivity. Může dělat vylomeniny na prkně, nebo jen tak ležet na lehátku a třeba si číst. Pokud ovšem nejsou vlny. Jiný si pořídí menší plachetnici, další se potápí, a to buď jen se šnorchlem, nebo se vším všudy, tedy i lahvemi se vzduchem. Jo, u moře se dá dělat spousta věcí. 

Jiný člověk by to však nesnesl. Toho naopak táhnou výšky a panoramata. Proto se těší až si zabalí krosnu a jede na dovolenou do hor. Ví, že je tu prima vzduch a nádherný výhled. A tak jako občan u moře i on může jezdit na stejní místo nebo pokaždé jinam. Na místě samotném pak slézá hory v okolí a je rád, když jich stihne více. Může po horách chodit jen tak, s trekovými holemi, nebo se může občas vrhnout na nějakou lehčí ferratu. Ovšemže to může dělat i na vysoké úrovni a šplhat až nad oblaka s patřičnou výbavou a zkušenostmi. 

A když nejde ani to či ono, vypůjčí si kolo a objede na něm nespočet kilometrů. Nebo provozuje adrenalinové sporty, jako seskok na gumě, padákem, či provozuje wingsuit basejumping. No a ten kdo se na nic takového šíleného necítí a má rád klid tak se jen prochází. Sleduje turistické značky a umí si podle mapy určit i obtížnost terénu.  

Oba tyto druhy lidí mají svou dovolenou podle svých představ. A ani jeden z nich by pravděpodobně nechtěl dovolenou toho druhého.